Cibule je jednou ze základních druhů zeleniny, která je téměř v každé zahrádce. Ve snaze o co nejbohatší úrodu vás může nepříjemně překvapit, když některé cibule začnou vyhánět do květu nebo, jak se v našich končinách říká: „jdou do semene“ dříve, než by měly. Co teď? Jak preventivně zabránit, aby cibule kvetla a plodila semena?
Když si všimnete z cibule vyhánět stonky květin, je jasné, že začal proces kvetení a tvorby semen. Pro většinu pěstitelů cibule to znamená děsivou zprávu. Cibulová část přestane růst a nebude dále dozrávat. Energie, která by vytvořila chutnou cibulku, je nyní nasměrována na tvorbu stonku a květu.
Proč začne cibule spíše kvést, než má?
Cibule a šalotka jsou dvouleté plodiny, což znamená, že první rok rostou a druhý rok kvetou. Když vytvoří květ v prvním roce, říkáme, že vyhnali do květu nebo do semene předčasně. Proč se to stane? Nejčastější příčinou je stres. Stres může znamenat například: velmi teplé nebo velmi studené prostředí, málo vody nebo příliš mnoho vody, kolísání teplot. Velké výkyvy teplot během krátkého období mohou způsobit, že cibule si „bude myslet“, že je ve druhém roce růstu, když má kvést. Bude „mít pocit“, že už překonala zimu jako roční období a je čas kvést.
Co dělat s cibulí, která jde do květu?
Nejlepší volbou je vychutnat si alespoň to, co z cibulky narostlo, a tedy sklízet a použít cibule. Případně je můžete konzervovat. Určitě nečekejte se sklizní, dokud cibulové listy nezhnědnou a nezvadnou (tak, jak se to dělá u klasické sklizně).
Víte, jak můžete zužitkovat slupky z cibule a česneku? Překvapí vás, na co všechno lze použít!
Nejdříve odřízněte květ na vrchu nebo celý stonek, aby cibule přestala tvořit semena. I když to neobnoví růst cibule, můžete ji takto nechat v zemi ještě několik týdnů. Sice se nezvětší, ale ani se jí nic nestane – jednoduše je „odložená“ a můžete ji použít později. Pokud cibulky necháte v zemi příliš dlouho, stanou se vláknitými a postupně shnijí. Pár cibulek můžete nechat kvést, pokud chcete semena. Ty si odložte na výsadbu v příští sezóně.
