Německo se potichu připravuje na případné náhlé zastavení dodávek plynu z Ruska. Uvedly to tři zdroje obeznámené s přípravami, podle nichž by součástí nouzového plánu mohlo být i převzetí kontroly nad kritickými podniky ze strany státu. TASR o tom informuje na základě zprávy agentury Reuters.
Z celkového objemu dovozu plynu v loňském roce do Německa tvořil ruský plyn 55 procent. Berlín se přitom dostává pod tlak, aby ukončil obchodní vztahy s Ruskem, které podle kritiků pomáhají Moskvě financovat válku na Ukrajině. Objem dovozu ruského plynu do největší evropské ekonomiky je však vysoký. Německá vláda tvrdí, že má zájem na odstřihnutí se od ruských energetických zdrojů, očekává však, že od těchto zdrojů bude do poloviny roku 2024 stále dost závislá.
Do dnešních dnů už Německo podpořilo sankce proti Rusku v souvislosti s dodávkami ropy a uhlí a jak pro Reuters uvedly zdroje obeznámené s přípravami, Berlín odmítá situaci ještě více eskalovat tím, že podpoří i embargo na dodávky zemního plynu. Vláda se však obává, že k zastavení dodávek může přistoupit samotné Rusko, a v takovém případě chce být na to připravena.
Německá vláda plánuje například poskytnout další úvěry a garance na podporu energetických firem, což by jim mělo napomoci řešit současný růst cen. Kromě toho uvažuje nad zestátněním pro hospodářství klíčových firem, jako jsou například rafinerie, uvedly zdroje. Příslušný zákon schválil německý parlament minulý měsíc. Ten umožní v případě nouzové situace převzít kontrolu nad energetickými firmami.
Jak uvedly dva zdroje, v současnosti se diskutuje o tom, jak využít toto opatření v praxi, například převzetím kontroly nad rafinerií PCK ve městě Schwedt nedaleko polských hranic. Tu provozuje ruský ropný koncern Rosněfť. Právě tato rafinerie dováží téměř celou zbývající ropu, která ještě směřuje z Ruska do Německa, a ropné embargo vůči Rusku by ji tak tvrdě zasáhlo. Ruská firma se k případným opatřením Německa nevyjádřila.
Jeden ze zdrojů dodal, že znárodnění energetických firem je pouze jednou z možností, o které se diskutuje. Bude však třeba takový krok dobře zvážit a odůvodnit jej spíše zabezpečením energetických dodávek než trestem pro Rusko.
Německo by navíc mohlo převzít podíly v jiných citlivých podnicích, dodaly dva zdroje obeznámené s přípravami. Vláda již takový krok udělala, a to v roce 2018, kdy státní rozvojová banka KfW převzala 20procentní podíl v německém provozovateli přenosové sítě 50Hertz. Tím zabránila podání nabídky na firmu ze strany čínské státní společnosti State Grid.
Navíc vláda v rámci nouzových příprav zkoumá i to, jakým způsobem by řešila zásobování plynem v případě jeho nedostatku. Regulační úřady uvažují nad tím, zda by v takové situaci nedaly přednost průmyslu před domácnostmi. To by znamenalo obrat oproti současné politice, kdy přednost mají domácnosti a v případě nedostatku plynu se jako první odpojí firmy.
